- ἰδίωτις
- ἰδῐωτ-ις, ιδος (nom. pl.A
-ώτιες IG 5(1).1390.17
(Andania, i B.C.)), ἡ, fem. of ἰδιώτης, J.AJ8.11.1; opp. φιλόσοφος, Muson.Fr.3p.11H.; ἰδιώτιες, opp. ἱεραί, IGl.c.; ἰ. πόλις, opp. ἡγεμονίς, App.BC4.16,95.II unskilled, uninstructed, Luc. Im.13, Alciphro 2.4; ἰ. ἀκοαί unlearned ears, Dam.Pr.5.
Greek-English dictionary (Αγγλικά Ελληνικά-λεξικό). 2014.